Předpřítomný čas pro začátečníky i pokročilé

pomocné sloveso	osoba	plnovýznamové sloveso v příčestí minulém	příslovečné určení, předmět apod.
Have	I	lost	my way?
Have	you	been	to the USA?
Has	he	eaten	lunch?
Has	she	finished	yet?
Has	it	ended?
Have	we	met	John?
Have	you	found	the wallet?
Have	they	talked	about the problem?

Tvorba zjišťovacích neboli ano / ne otázek se podobá tvoření kladné věty, ale s tím rozdílem, že vyměníte pořadí prvních dvou slov.

Na prvním místě tedy bude pomocné sloveso have nebo has podle osoby, která bude následovat hned v zápětí. Na třetím místě je plnovýznamové sloveso. Poslední místo je určené pro tzv. “zbytek“.

Na tyto otázky můžeme jednoduše odpovědět ano nebo ne a skončit. Pokud ale chceme ukázat, že jsme zdvořilí, přidáme ještě krátký dovětek skládající se z osoby a pomocného slovesa v kladném nebo záporném tvaru.

A: “Have you seen John?”

B: “Yes, I have.” nebo “No, I haven´t.”

Doplňovací otázka

Wh–	pomocné sloveso	osoba	plnovýznamové sloveso v příčestí minulém	příslovečné určení, předmět apod.
Where	have	I	been?
Why	have	you	finished	this work?
What	has	he	made	for dinner?
How much	has	she	won?
Why	has	it	ended?
Why	have	we	arrived	here?
What	have	you	done?
Where	have	they	gone?

Doplňující otázka se používá v případě, kdy chceme po mluvčím, aby nám sdělil doplňující informace. Nedá se na ni odpovědět ano nebo ne.

Na prvním místě je tázací zájmeno. Zbylý slovosled je naprosto stejný jako u zjišťujících otázek.

Na rozdíl od zjišťovacích otázek nepoužíváme v doplňujících otázkách ever.

Have you ever done anything bad? – ✅

What have you ever done? – ❌

Nepoužíváme ani tázací zájmeno when, protože to odkazuje na konkrétní časový údaj v minulosti. V souvislosti s ním proto používáme minulý čas.

When did you hear the news? – ✅

When have you heard the news? – ❌

Použití předpřítomného času

Tento čas používáme v případě, že mluvíme o minulosti, ale nějakým způsobem nás ovlivňuje doteď, čili do přítomnosti. Nejlepší bude vysvětlit si použití na konkrétních příkladech.

Vzhledem k tomu, že se nejčastěji plete minulý čas prostý a předpřítomný čas prostý, srovnáme si hlavně tyto dva časy v jednotlivých použitích.

1) Začátek v minulosti, ale pokračování doteď

Jedná se o nejzákladnější použití. Vzhledem k tomu, že samotný název času v sobě skrývá název přítomnost, váže se proto nějakým způsobem k přítomnosti. Je to tedy děj, který začal v minulosti, ale pořád pokračuje.

I have been a doctor for 5 years.

Tato věta ukazuje, že se mluvčí stal doktorem před 5 lety a pořád doktorem je. V tomto případě větu přeložíme v češtině do přítomného času (5 let jsem doktor.).

Ale teď dávejte pozor! Ukážeme si podobné věty, ale s jiným významem.

I was a doctor for 5 years.

Oproti větě výše tato říká, že mluvčí byl doktorem pět let. Teď ale dělá jinou profesi.

I am a doctor.

A abychom to ještě trochu zkomplikovali, můžete dát větu do přítomného prostého času. Tato věta říká, že je někdo doktorem. Je to fakt. Ale už neříká, jak dlouho mluvčí tuto profesi vykonává.

2) Něco se stalo v nedávné době

Mluvíme o nedávné minulosti, která se ale nějakým způsobem vztahuje k současnosti.

I have just eaten my lunch.

V tomto případě mluvíme o tom, že jsme dojedli oběd. Stalo se to před chvílí, ještě jsme z něj přecpaní, máme ještě od něj špinavou pusu nebo na stole talíř apod. Tato věta bude v českém překladu v minulém čase (Zrovna jsem dojedl/a oběd.).

3) Změny

Předpřítomný čas ukazuje, že se v našem životě udály změny. V minulosti bylo něco jinak, než je tomu teď.

I have become a doctor.

Tato věta nám říká, že jsme se stali doktorem. Dřív jsme měli nějakou jinou profesi. Tuto větu přeložíme v češtině do minulosti (Stal/a jsem se doktorem/doktorkou.).

I graduated and then I became a doctor.

Když mluvíme o tom, co se stalo a jaké aktivity následovaly potom, používáme minulý čas.

4) Zkušenosti

Říkáme, co jsme během života zažili , jaké máme nebo nemáme zkušenosti.

I have been to the USA once.

Touto větou sdělujeme, že jsme už někdy v našem životě (od narození doteď) byli jednou ve Spojených státech. Všimněte si, že neudáváme žádný časový údaj týkající se minulosti. Ale překlad české věty bude v minulosti.

Další zajímavostí je, že pokud mluvíme, že v souvislosti se slovesem be v příčestí minulém, používáme předložku to místo in.

I was in the USA in 1999.

Pokud máme konkrétní údaj o minulosti, používáme minulý čas. Jde vám z toho hlava kolem? Tak si to pojďme ještě trochu více zkomplikovat.

He was in the USA once.

Můžeme použít minulý čas bez konkrétního časového údaje. Ale v tom případě nám věta udává, že už dotyčný nikdy do USA nepojede (např. už nežije).

Někdy může docházet ke kombinování obou dvou časů.

A: “Have you seen Squid Game?”

B: “Yes, I have. I saw it last weekend.”

Toto je v praxi celkem běžná konverzace. Ptáme se, jestli už někdo viděl ve svém životě (od narození doteď) Hru na oliheň (mimochodem jedná se o top seriál na Netflixu). Jak je vidět, po krátkém dovětku následuje minulý čas s konkrétním údajem.

Signální výrazy

Pro každý čas jsou typické tzv. signální výrazy, které jsme již použili. Jedná se o slova, které se k dotyčnému času často vztahují. Podle nich lépe poznáme, o jaký čas se jedná.

Bohužel angličtina (ostatně všechny jazyky) má spoustu výjimek, takže následující část neberte jako dogma.

Ukažme si tedy použití signálních výrazů ve větách. Všímejte si jejich postavení ve větě.

1) Just – zrovna, právě

I have just eaten lunch.

2) Ever – někdy

Have you ever eaten an octopus?

3) Already – už

I have already been in Paris.

4) Never – nikdy

I have never been to Chicago.

5) Yet – ještě

I haven´t read the book yet.

6) For – po nějakou dobu

I haven´t seen Paul for 8 years.

7) Since – od nějaké doby

I haven´t seen Paul since 2014.

Chytáky

Podívejme se na věty, které rozhodně budete mít ve škole v testech. Neudělejte učitelům tu radost a nenechte se už nikdy nachytat!

Podívejme se na následující věty.

J. K. Rowling wrote Harry Potter books. versus J. K. Rowling has written a lot of books.

Obě dvě věty jsou gramaticky správně napsané, ale v obou větách jsou použity rozdílné časy.

První věta nám říká, že J. K. Rowling napsala knihy o Harrym Potterovi. Vzhledem k tomu, že už vyšel poslední díl, použijeme minulý čas prostý.

Druhá věta ukazuje, že J. K. Rowling knih napsala hodně. Vzhledem k tomu, že žije a možná ještě něco napíše, použijeme předpřítomný čas prostý.

Stručný přehled mezi předpřítomností a minulostí

Na závěr jsme pro vás připravili stručnou tabulku, na které si jednoduše ukážeme, jaký je rozdíl mezi předpřítomným časem prostým a minulým časem prostým.

	Předpřítomný čas prostý	Minulý čas prostý
Tvoření	have / has + pravidelné sloveso s koncovkou -(e)d / 3. tvar nepravidelného slovesa	pravidelné sloveso s koncovkou -(e)d / 2. tvar nepravidelného slovesa
Použití	1) Začátek v minulosti a pokračování doteď 2) Něco se stalo v nedávné době 3) Změny 4) Zkušenosti	1) Začátek i konec v minulosti 2) Vypravování aktivit po sobě jdoucích v minulosti 3) Určitý okamžik v minulosti 4) Nesouvisí s přítomností
Signální výrazy	just, ever, already, never, yet, for, since…	ago, yesterday, last (week), in (year), in (century)…

Závěr

Tak nebylo to tak zlé, nemyslíte? Nejlépe se tento čas naučíte tím, že se na něj zaměříte v reálné angličtině. Myslíte si, že ho bravurně ovládáte a už vás nemůže nic překvapit? Co vás nemá! Existuje i předpřítomný čas průběhový. Ale nebojte se. Všech 12 anglických časů vás naučíme!