Anglický jazyk je v dnešní globální době na pracovním trhu nezbytností. A nejen tam. V angličtině jsou informace, vědecká zjištění i produkty zábavního průmyslu. S 2,5 miliardami mluvčích je angličtina univerzálním jazykem světa.
Navzdory tomu to se znalostí angličtiny i jiných cizích jazyků není v Česku žádná hitparáda. Češi a angličtina si k sobě hledají vztah jen pomalu.
Jak si v angličtině vedou mladší i starší ročníky? Kolik zdatných pokročilých angličtinoznalců máme mezi sebou a kolik z nás je naopak rádo, že se jakž takž aspoň domluví na dovolené?
A jak si stojíme v porovnání s ostatními zeměmi?
Pojďme se společně podívat na tvrdá data.
Cizí jazyk ovládá více než polovina Čechů, úroveň ale není valná
Podle Českého statistického úřadu alespoň minimální znalost (jazyková úroveň A1) jednoho či více cizích jazyků udává 79 % obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Z toho 45 % Čechů je schopno domluvit se na úrovni A1 a více anglicky. Mezi další dva nejpoužívanější jazyk patří němčina (35 %) a ruština (28 %).
Velké rozdíly v jazykových znalostech najdeme nejenom ve věkové kategorii, ale samozřejmě záleží také na dosaženém vzdělání.
Mezi mladšími ročníky ve věku 18-24 let najdeme 82 % jazykových znalců (jazyková úroveň A2 a výše u jednoho či více cizích jazyků), s rostoucím věkem jazykové znalosti klesají. Ve věkové kategorii 35-50 let jde o 55 %, u šedesátníků o 37 %.
Pokud bychom počítali i úroveň A1, pak se čísla změní následovně: 95 %, 80 %, 63 %. Na druhou stranu, s úrovní A1 se příliš moc parády neudělá…
Pro upřesnění: Mluvčí na úrovni A1 rozumí a umí používat jen několik základních frází.
Zajímá vás jak se liší znalost jazyka podle dosaženého vzdělání? Výsledky vás asi nepřekvapí. Není tajemství, že jazyková zdatnost se zvětšuje s vyšším vzděláním, protože je na to zkrátka čas i prostor.
Mezi lidmi s ukončeným základním vzděláním najdeme 54 % těch, co umí alespoň minimálně jeden či více cizích jazyků. U vlastníků výučního listu jde o 63 %, maturitní zkouška znamená vzestup jazykových znalců na 89 %. A mezi výše vzdělanými lidmi jsou jen pouhá 2 % těch, co neznají žádný cizí jazyk.
A co Češi a angličtina?
Ze 45 % mluvčí angličtiny jich 10 % ovládá pouze úroveň A1 a 14 % úroveň A2.15 % Čechů angličtinu zvládá na běžné komunikační úrovni a jen 7 % do domluví na úrovni C1 a C2.
Přijdou vám předchozí čísla trochu depresivní? Zkuste se na ně podívat optikou toho, že úroveň angličtiny si hodnotili sami respondenti. A je známou věcí, že člověk má spíš tendenci se podceňovat než přeceňovat…
Takže je dost dobře možné, že jazyková úroveň v ČR je vyšší než říkají data 🙂
Ale zpátky ke statistice.
Stejně jako u jazyků obecně, i u angličtiny se znalosti liší mezi jednotlivými věkovými kategoriemi.
Mladší ročníky do angličtiny vpluly poměrně přirozeně – angličtina je jazykem internetu, v kterém jsou dnes a denně a zároveň měli možnost se jí naučit během školní docházky, na rozdíl od socialistických časů, kde dominovala ruština. V kategorii 18-30 let tak anglicky mluví 82 % osob.
Ve věku 30-50 let se anglicky domluví polovina, nad 50 let je znalců angličtiny pouze 18 %.
Angličtina je na našich školách základním cizím jazykem, proto není divu, že jde o nejčastější cizí jazyk, kterému Češi vládnou. Časem si ale během školy přibíráme také druhý cizí jazyk. Jak moc se toto uspořádání odráží na jazykových znalostech?
Tři a více jazyků, to je opravdový majstrštyk
Podle další statistiky ČSÚ 40 % obyvatel ovládá jeden cizí jazyk, 24 % mluví dvěma jazyky a jen 7 % lidí ovládá 3 a více jazyků, ve všech případech nehledě na jazykovou úroveň.
Česko tak není zrovna zemí polyglotů.
To by ale ničemu nevadilo, kdybychom alespoň ten jeden jazyk ovládali na slušné úrovni. Jenže v porovnání s jinými zeměmi – hlavně těmi evropskými – si nevedeme zrovna hvězdně.
Češi a angličtina: Na chvostu Evropy
Organizace Education First každý rok na podzim vydává hodnocení úrovně angličtiny EF EPI v jednotlivých zemích, kde angličtina není rodným jazykem. Statistika za rok 2022 zatím ještě není k dispozici, a tak se pojďme v mezičase podívat na data za rok 2021.
Česká republika v nich patří mezi země s vysokou úrovní angličtiny, sedící na 27. příčce. Možná si říkáte, že to není vůbec špatné umístění, jenže…
V porovnání s minulými ročníky jsme se ve znalosti angličtiny propadli úplně nejvíc ze všech zemí: z 19. na již zmíněné 27. místo. Od propadu do kategorie průměrné znalosti nás navíc dělí jen pár bodů.
A zrovna nejlépe si nevedeme ani v případě omezení statistiky jen na Evropu, kde patříme mezi horší polovinu. Na chvostu Evropy se držíme společně s Francií, Itálií, Španělskem nebo třeba Albánií a Běloruskem.
Těžko říct, co způsobilo tak velký propad úrovně angličtiny mezi Čechy. Může za to pandemie? Anebo jen pomohla odhalit velký problém v českém školském systému a jeho přístupu k výuce jazyků? Nebo to byla jen náhoda?
Opravdu těžko říct. Lepší obrázek si uděláme až vyjde žebříček za letošní rok.
Do té doby by stálo za to se zamyslet nad tím, čím naší jazykovou úroveň vylepšit.
Češi a angličtina: Závěrem
Ať se nám to líbí či ne, největší vliv na úroveň angličtiny v ČR stále patří školskému systému. Dobří a schopní kantoři dokáží žákům předat solidní jazykový základ a zároveň je do dalšího studia jazyka motivovat. Hodně proto záleží jak hodiny probíhají.
Důraz na biflování slovíček a pravidel proto rozhodně není ten správný krok. Není na škodu vzít si příklad z oblíbených aplikací a kurzů na výuku jazyka, které si heslo “škola hrou” vzaly za své.
Tip: Chtěli byste si s pomocí jedné takového zábavné a interaktivní aplikace vylepšit svojí angličtinu? Přečtěte si naši recenzi na platformu Online Jazyky.
Tip 2: O tom, že biflování slovíček není ta pravá cesta jsme psali už několikrát. Pokud by vás zajímaly alternativy, zkuste třeba náš článek 9 tipů jak na anglická slovíčka a fráze.
Reforma vzdělávacích programů a změna učícího přístupu by tak nebyla vůbec na škodu.
Svojí roli hraje také internet a zábavní průmysl. Internetové blogy, sociální sítě jako TikTok či Instagram, YouTube, hry, komiksy, filmy a seriály – tohle všechno dokáže pomoci se zlepšením jazyka. Je třeba před tím nezavírat oči anebo to nekritizovat. A naopak to využít.
Schválně se zkuste ve svém okolí poptat mladších ročníku a třeba vás samotné překvapí, kolik z nich vděčí videohrám nebo YouTube videím za svou pokročilou angličtinu.
Velkou diskuzi už roky vyvolává také dabing. Například v severských zemí, které se tradičně drží na špičce EF EPI žebříčku běží filmy a seriály v originálním znění s titulky. Díky tomu se diváci dostávají do kontaktu s cizím jazykem a trénují pasivní znalost.
Možností pro celorepublikové zlepšení úrovně znalosti cizích jazyků je dost. Důvodů proč jí pozvednout také. Zbývá jen s tím něco udělat.
Ale kdo ví – třeba už se změna dala do pohybu a nový žebříček EF EPI nám ukáže, že jsme na dobré cestě.
Zdroje:
1. Statistika&My: Čtyři z pěti Čechů se domluví cizí řečí
2. EF EPI 2021
