Ruština je především jazykem moderního umění a literatury, ve kterém byla sepsána spousta celosvětově známých románů či divadelních her, o kterých se na školách učí dodnes.
Články o Ruštině
Základní přehled
Ruštinu zařazujeme mezi indoevropské jazyky, jelikož nalezneme v její gramatice a slovní zásobě lingvistické jevy, které jsou typické pro všechny jazyky na evropském území.
Indoevropské jazyky se pak rozdělují do dalších kategorií, a to podle území, kde vznikaly a kde se používají. Z tohoto důvodu ruštinu zařazujeme mezi tzv. slovanské jazyky, kam také patří čeština, slovenština, polština, ukrajinština atd.
V případě, že se na ruštinu podíváme z úplně jiného úhlu pohledu, a tj. na její gramatiku, tak zjistíme, že je velice flektivní, v čemž se neuvěřitelně podobá češtině. Vyskytují se tam totiž pády, minulý, přítomný a budoucí čas, dokonavý a nedokonavý vid atd.
Historie ruštiny
Dějiny vývoje ruského jazyka začínají již v 10. století, kdy Kyjevská Rus převzala křesťanství spolu se staroslověnštinou, kterou považujeme za nejstarší slovanský jazyk vůbec. Později do prostředí Kyjevské Rusi začala pronikat byzantská řečtina, která výrazně změnila starou církevní slovanštinu.
První významné rozdíly mezi jednotlivými slovanskými jazyky se začaly objevovat po pádu Kyjevské Rusi v roce 1100, jelikož na dnešních územích Ukrajiny, Běloruska a Ruska, vznikly nové dialekty, jako jsou rutenština a staroruština.
I dříve zmíněna staroslověnština se značně změnila a začalo se jí říkat církevní slovanština. Tato její nová podoba se používala na všech úřadech a také v církvi. Změnilo se to až za vlády Petra I. Velikého, který se rozhodl vytvořit standardizovanou verzi ruského jazyka – tyto změny zahrnovaly i změny v abecedě.
Největší jazykovou revoluci v ruštině však provedl až Alexandr Puškin, který odmítl archaickou ruštinu a začal psát skutečnou, mluvenou ruštinou, kterou používali běžní lidé každý den.
Ruština a cestování
Kromě toho, že se rusky domluvíte v Rusku, ve kterém se nachází kolem 150 milionů rodilých mluvčích, tak se vám určitě bude také hodit i v dalších evropských zemích jako jsou: Bělorusko, Ukrajina, Gruzie, Moldávie, Finsko, Lotyšsko a Estonsko.
V Asii ji rozhodně použijete v takových státech jako Ázerbájdžán, Arménie, Kazachstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Kyrgyzstán, Uzbekistán a Mongolsko.
Zajímavosti
Ruština je devátým nejpoužívanějším jazykem na internetu a je také jedním ze dvou oficiálních jazyků používaným na palubě Mezinárodní vesmírné stanice – tím prvním je angličtina. Tím pádem každý kosmonaut, který bude chtít se stát součástí tohoto velice významného vesmírného programu, tak musí umět oba tyto jazyky.
S velikou pravděpodobností jste nejspíše nevěděli, že ruština má dvě možnosti pro pojmenování odstínů modré barvy např. „синий“, což znamená tmavě modrá a голубой pro světle modrou. Dokonce je i vědecky potvrzeno, že lidé, kteří používají ruštinu jako svůj mateřský jazyk, mají daleko menší problém s rozeznáváním odstínů modré než ostatní národnosti
Ruština ve srovnání s ostatními jazyky nemá moc bohatou slovní zásobu. Překvapivě se skládá z pouhých 500 000 slov. Zatímco v angličtině je jich více než 1 000 000. Tento diametrální rozdíl je způsoben tím, že v ruštině na rozdíl od angličtiny má jedno slovo i několik významů.
V angličtině dokonce se do běžné mluvy dostala některá ruská slova např. bolshevik, kosmonaut, mammoth, taiga, tsar, ushanka a vodka.
Kultura v ruštině
Existuje celá spousta skvělých literárních děl napsaných nejznámějšími ruskými spisovateli jako jsou Dostojevský, Tolstoj, Lermontov a Čechov, kteří posunuli umění románu na úplně jinou daleko vyšší úroveň a vytvořili zcela nový žánr tzv. ruský realismus. Navíc ještě standardizovali spisovnou ruštinu, a přitom zpřístupnili literaturu ostatním méně vzdělaným lidem.
Mezi modernější generaci velice významných ruských spisovatelů patří Isaac Asimov, kterého sci-fi knihy zařazujeme do tzv. Zlatého období sci-fi. Jeho pravděpodobně nejvíc proslulou knižní sérií je „Nadace“.
